
Připravili jsme si pro vás další rozhovor, tentokrát se Zuzkou, jednou ze zakladatelek festivalu Kina Brasil! Jak vnímá festival po letech, jak zvládá pracovat z Francie a na co se letos nejvíce těší? Čtěte dál a dozvíte se vše!
[Bára] Zuzi, patříš k zakládajícím členům týmu. Vyvíjí se podle tebe festival správným směrem? Co se zlepšuje a co už lepší bylo?
[Zuzka] Myslím, že se festival vyvíjí, což je pro mě důležité, určitě bych nebyla spokojená a ani by mě práce na projektu nebavila, pokud by stagnoval. Zda jde vývoj správným směrem asi ukáže až čas a případná návštěvnost a spokojenost diváků. Po prvních dvou letech festivalu jsme měli pocit, že už vše umíme a že máme na to, abychom z Prahy bez lokální pomoci vyvezli festival do jiných měst ČR. To byl určitě krok stranou, od kterého jsme rychle ustoupili. Současný vývoj na zdokonalování pražské edice festivalu je určitě jednodušší pro nás a snad i zajímavější pro diváky. Zlepšuje se určitě to, že máme více zkušeností a více kontaktů, a tak se některé kroky zefektivňují a poskytují nám více času se soustředit na jiné aspekty organizace, jako je třeba propagace festivalu. V minulosti jsme měli naopak více času na vše - na to se vidět, zhlédnout třeba nějaký film společně, i na samotnou organizaci. Ale to je asi nevyhnutelné, že s tím, jak stárne tým, máme jiné pracovní i rodinné povinnosti a nemůžeme se projektu věnovat tolik, jako dřív.
[Bára] Tvé role se během 11 let festivalu měnily. Co tě z mnoha tvých povinností baví/bavilo nejvíc a co jsi naopak ráda, že přibylo někomu jinému z týmu?
[Zuzka] Ze začátku jsem se věnovala fundraisingu u veřejných institucí, a jsem ráda, že po čase tahle rola přešla dál, jelikož časem se psaní oficiálních žádostí stane tak trochu rutinou. Myslím, že mi jdou dobře koordinační role a zároveň mě baví kreativita marketingových úkolů, i když jsou často hodně časově náročné. Myslím, že se nebojím ani ne úplně populárních úkolů, kde je si třeba říct o slevu nebo naopak o peníze, takže na mně částečně leží i sponzoring a vyjednávání cen filmů, a i tahle role mě baví.
[Bára] Které role ses ujala letos?
[Zuzka] Letos již tradičně zastřešuji marketing, ale samozřejmě na to nejsem úplně sama, nejvíce mi pomáhá hlavně Bára s webem a obsahem na sociální sítě, která pro fanoušky připravuje obsah v podstatě každý den. Zároveň ale stále komunikuji s distrubučními společnostmi, snažím se sehnat sponzory a tak trochu do klína mi spadla i komunikace s mediálními partnery. Je to poměrně časově náročný úkol, který v podstatě nemá limit, stále by se dalo oslovovat další a další potenciální partnery, a někdo se ho ujmout musel. Tím nechci říct, že by mě to nebavila, komunikuji s lidmi ráda, jen by to chtělo více času.

[Bára] Už několik let žiješ v zahraničí. Změnil se tvůj přístup k festivalu, jak se zvládáš účastnit schůzek a být stále aktivní? Uvidíme tě letos během festivalu osobně?
[Zuzka] Ano, přístup se trochu změnil. Festival považuju tak trochu za své “dítě” a tím, že jsem dál, mám pocit, že mám jeho osud trochu méně v rukách. I když jsme si nejen kvůli covidu myslím vcelku dobře osvojili digitální formy fungování. Schůzek se snažím až na výjimky účastnit poctivě, ale je to náročné - v podstatě půl roku máme jeden večer v týdnu blokovaný. A já jsem v nové zemi, kde si buduji novou síť kontaktů a často by mě lákalo se zúčastnit v úterý večer nějaké místní akce. Ale beru festival jako závazek - to, že na něm pracujeme dobrovolně, neznamená, že tenhle závazek nemá stejnou váhu jako práce.
Od té doby, co jsem ve Francii, se mi pokaždé podařilo na festival do Prahy přijet, a stejně tak to bude doufám i letos. Potkávání spokojených diváků v kině je v podstatě ta nejdůležitější odměna, bez toho by to pro mě nemělo smysl.
[Bára] Pro festival pracuješ dobrovolně. Není to někdy náročné? Přecejen to vyžaduje hodně práce. Naplňuje tě to, nebo jsi někdy pocítila vyhoření?
[Zuzka] Ano, je to náročné, jak jsem už zmínila výše. Ale jak už jsem také uvedla, pro mě je důležité, že se festival vyvíjí a to mě motivuje do další práce - možnost si realizovat nové nápady, získat nové zkušenosti. Samozřejmě pocity lehké marnosti občas přijdou, když na naše nápady nemáme dost peněz, když se dostaneme do skluzu oproti plánu atd. Třeba loni jsem si v době okolo festivalu hledala novou práci, takže jsem měla teoreticky poměrně dost času, když jsem v té době nepracovala. A jelikož jsem člověk, co nerad věci vzdává, snažila jsem se vykrývat i úkoly některých jiných členů týmu, které nestíhali, nebo úkoly, které by jinak nikdo neudělal. Jenže přišel pocit, že se nevěnuji hledání té správné nové pracovní role na kolik by bylo třeba. Přiznám se, že vyhoření nebylo úplně daleko. Letos se snažím lépe najít balanc mezi časem, co mohu festivalu věnovat, a který potřebuju věnovat jinde, tak snad u festivalu ještě nějakou chvíli vydržím :)
[Bára] Letos se mění tým. Přibyla skvělá brazilská posila Adilson a vypadá to, že se do týmu přidá ještě jedna posila, také brazilská, Carol. Jak to vnímáš?
[Zuzka] Určitě pozitivně! Dlouho jsme neměli v týmu Brazilce. Ne, že bychom se tomu bránili, ale buď jsme řešili jazykovou bariéru, nebo jiný pohled na plánování a organizaci. A brazilský pohled na věc a na festival se nám určitě hodí. I když máme všichni v týmu k Brazílii blízko, občas nám mohou některé souvislosti unikat. Plus, alespoň já si představuju, že časem se nám podaří festival předat dál, další generaci s novým elánem a nápady. Tak se bude festival i nadále vyvíjet i bez nás - za mě u toho nemusím být věčně, jen bych nerada, aby akce zanikla…

[Bára] Co bys letos divákům doporučila? Proč by na festival měli přijít?
[Zuzka] Určitě bych si nenechala ujít alespoň nějakou akci z doprovodného programu, kdy letos je opravdu z čeho vybírat. Třeba degustaci brazilského jídla. Na festivalu nabízíme vždy návštěvníkům drobné brazilské občerstvení, ale kvůli technickým možnostem to nikdy nebylo celé jídlo, spíš takový fast-food. A letos se to díky spolupráci s Rotiserií Cruz změní! Brazilská kuchyně je neuvěřitelně rozmanitá, stejně jako brazilská kultura, tak jsem sama zvědavá, co si pro účastníky degustace připraví! Ale celý doprovodný program před festivalem stojí za to. I já asi letos přijedu dřív, abych alespoň část akcí stihla. A co se týká filmů, myslím, že máme opět nabitý program, ale já mám osobní vztah k filmu Betânia. Měla jsem možnost ho zhlédnout zde ve Francii za účasti režiséra a atmosféra filmu mě velmi oslovila. Film sklidil ovace u francouzských diváků, a to nejen proto, že si z Francouzů trochu střílí, a tak věřím, že se bude líbit i v Praze.
Líbil se Vám článek? Podívejte se na další obsah webu.
Comments